Máme štěně - lapinkoira

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Máme štěně

Zdraví

Přivezli jste si domů malou lapinkoiru a co teď?

Štěňátko si u vás musí nejprve zvyknout, vžít se do nového režimu. Je na vás ukázat mu již nyní, od úplného začátku, jak si vaše společné soužití představujete.
Používejte hned od začátku stejná slova, na kterých se s rodinou domluvíte. Usnadníte tak štěněti porozumění „vaší řeči“. Nejzákladnějšími slovy jsou:
• jméno, které by mělo být krátké, dobře vyslovitelné a zvučné;
• povel pro odeslání psa na pelíšek nebo do kotce, který užijete velice často po celý život psa;
• zákazový povel, např. fuj

Jméno

Jménem oslovujte štěně velmi často. Vždy kdy se mu budete věnovat. Řekněte ho před povelem či zákazem. Říkejte ho při mazlení.


Povel pro pelíšek („Místo“)

Štěně nebude nejprve vědět, o co jde. Vždy když ho povedete na jeho místo a až tam dorazíte, používejte daný povel, třeba „místo“ a štěně na něm pochvalte. Ze začátku můžete štěně lákat na pelíšek pomocí pamlsku. Později to nebude již potřeba. Pes bude vědět, že na pelíšku, v kotci má své místo klidu, kde může nerušeně odpočívat a rád tam bude dobrovolně chodit.
                                                                                           



Zákazový povel

                       
Tento povel je třeba říci rázně, pevným autoritativním hlasem. Pro jeho snadné pochopení můžete štěně mírně zatřást za kůži na krku. Tak ho trestala jeho matka a je to pro něj přirozené vyhubování. Zákazový povel neváhejte použít například, jakmile štěně začne okusovat nábytek, květiny či vaše oblíbené boty. Místo těchto přitažlivých věcí přesměrujte jeho pozornost na buvolí kosti a hračky. Pozor ne však po potrestání. To by štěně bralo jako odměnu.


Venčení

Zvykejte štěně vykonávat své potřeby venku již od prvního dne. Vyveďte ho ven ihned po probuzení, po krmení. Jakmile štěně začne vykonávat potřebu, použijte povel pro venčení a štěně chvalte a pohlaďte. Buďte trpělivý, většina psů je přirozeně čistotná.
Pokud se vám po delší době stále nedaří, je možné použít např. staré noviny, které umístíte na místo, kde se pes v domě, kotci sám venčí. Až noviny získají pach jeho zvoleného místa a párkrát se na ně vyvenčí, začněte je pomalu postupně posunovat ven. Pokud budete dost trpělivý, štěně by se mělo venčit stále na ně a s novinami postupovat až ven, na vhodnější místo.
Existují různé spreje, které mají psa nalákat vyvenčit se na dané místo, nebo naopak odpudit ho od nějakého místa. Mohou vám pomoci, ale čistotnost štěně dosáhnete jistě i sami při troše trpělivosti a snahy.


Sám doma

Zvykejte štěně hned od začátku, že s ním nebudete pořád. Nejlépe začít pár minut v jiné místnosti a postupně interval prodlužovat. A stejným způsobem trénovat i opuštění bytu,domu či zahrady.





Výchova štěněte je velmi důležitá. Pokud ji zanedbáte u štěněte, budete ji později již těžko dohánět.

Už u tak malého pejska dbejte na dodržování základních pravidel určujících hierarchii. Usnadní vám to práci s pubertálním psem, který se snaží o lepší místo ve smečce. Pamatujte, že lapinkoira je mírný tvárný pes a dodržování základních pravidel by vám mělo stačit k jeho správnému formování.
První procházky jsou krátké. Štěně se rychle unaví. Až si na Vás štěně zvykne, začněte ho učit, aby si Vás hlídalo. Jděte s ním bez vodítka na volno. Ve chvíli, kdy si Vás nevšímá, se mu schovejte za strom nebo jiný vhodný předmět a psa pozorujte. Začne Vás hledat. Až se mu to podaří, pochvalte ho. Naučí se tak, nevzdalovat se moc od Vás a neustále si Vás hlídat. Budete ho tak mít lépe pod kontrolou.
Vždy ho voďte na frekventovaná místa, mezi lidi, k silnicím na vodítku. Snažte se vyhledat všechny možné situace, kde by se později mohlo začít bát a ještě jako štěně ho pomalu na vše přivykejte. Stane se tak z něho sebevědomí pes. Nezapomeňte ho brát mezi vychované psy.
Od začátku učte štěně, aby se sebou nechalo manipulovat. Co teď propásnete, budete muset později obtížněji dohánět. Zvykejte ho postupně, aby si nechalo dívat do uší, tlamy. Aby zůstalo chvíli v klidu při péči o srst, atd.

Socializace

Přinesením štěňátka domů jste se rozhodli pro dlouhodobé "tvarování" Vašeho nového kamaráda. Záleží pouze na vás, jaký pes z něho vyroste a jaké bude soužití s ním.
Každé štěně ví, jak vyjádřit podřízenost, náklonnost, strach, atd. ale nezná hranice svého chování. Např. při hře se musí naučit, jak moc může kousnout. Musí se naučit rozpoznávat reakce ostatních.
Štěně také nezná vymoženosti naší civilizace - auta, kola, rušné silnice, vlaky, atd. Na to vše a mnoho dalších věcí ho musíte zvyknout. Když ho budete od malička brát do města, k frekventované silnici, na nádraží zvykne si nejen na dopravní ruch, ale také na lidi. Na dav lidí, který chodí okolo něho. Nechte ho, ať si očuchá kolemjdoucí. Nechte je ho pohladit. Vezměte ho na procházku i v šeru a ve tmě. Nelekne se pak na obvyklé trase divných neobvyklých předmětů.
Umožněte mu kontakt s jinými psy. Zjistěte si však předem, zda případný nový kamarád je socializovaný a Vašemu štěněti neublíží. Nechte je si spolu hrát. Některé hry vypadají nebezpečně, ale mírné umravnění od socializovaného, hierarchicky výše postaveného jedince Vašemu štěněti jen prospěje. Nechte je, ať si to spolu vyjasní.
Něco jiného je pak opravdivá rvačka, kdy je potřeba zasáhnout a předejít tak zraněním a z nich pramenícího strachu ze psů.
Vždy když bude Vaše štěně nejisté, podpořte ho. Pochvalte, pohlaďte. Když se bude něčeho bát, pomožte mu strach překonat. Lekne se např. v šeru popelnice, která tam jindy nebyla. Pomalu, s uklidňujícím hlasem, se snažte ho k ní nalákat, aby si ji očuchal a zjistil, že mu nehrozí žádné nebezpečí. Stane se z něj nebojácný pes.

                             



 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky