pokličky - lapinkoira

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

pokličky

Víkend s lapinkou 10.- 12.7.2020



Naše první lapiní akce, která trvala více dní byla opravdu vydařená. Po celou dobu panovala úžasná, přátelská atmosféra.Věřím, že to bylo zahájení krásné každoroční tradice.


Napsali o setkání:

Martina Záhorová

Víkend s lapinkou
Ve dnech 10.-12.7.2020 jsme se jako téměř novopečení majitelé zúčastnili Víkendu s lapinkou v Mšenu, který pořádala Jitka Bastl Hořáková. Byl to výborný zážitek, který všem páníčkům
a především jejich pejskům doporučujeme. Hned po příjezdu Roníček potkal bráchu Lokiho a poznal dalších šest lapin. Konečně měl rovnocenné parťáky na pořádné dovádění. K seznamování samozřejmě došlo i u nás páníčků. Během chvilky už si zdárně vyměňujeme zkušenosti a příhody. Atmosféra je parádní, odlehčená, jen my, oheň, vuřty, pivko, kytara, utahaní psi, co víc si přát.
Druhý den ráno se nás sešla pořádná lapinní banda. Jednáctičlenná smečka se vydala na výlet směr Pokličky, trek zhruba na 10 km. Pokud si myslíte, jak svou lapinu utaháte, tak ve skutečnosti, zatímco Vy už se těšíte domů, lapina by si dala dalších deset. Po výletu jsme dobili baterky U Zlatého lva na obědě, někteří i na zmrzce či v kavárně. Program dále pokračoval v kempu, kde jsme získávali pro mě drahocenné informace. Helena Vidovičová nám poskytla své znalosti ohledně tažných sportů a běhání s lapinkou. Jitka nás poučila, jak se správně o svou lapinu starat, jak správně pečovat a česat srst našeho huňáče, jaké krmivo je pro pejsky vhodné. Při popíjení u ohně si už jen potvrdíte, jaký páníček, takový pes. A tedy vskutku skvělá lapinní rodina jsme se to sešla. A už je tu neděle, respektive poslední den. Protože bylo krásné slunečné ráno, začali jsme snídaní v trávě. Na programu nás poté čekala přednáška, jak ochránit lapinku před klíšťatama. Získali jsme užitečné typy ohledně přípravků, účinných proti parazitům nebo čím klíště z lapinky odstranit. A prosím Vás klíšťata se pálí, opovažte se je splachovat do záchodů či odpadů. Velice cennou zkušeností bylo vyprávění o tom, jak probíhají výstavy, s ukázkami jak správně vodit psa v kruhu a v klusu, jak je důležité, aby pes uměl správně stát či si nechal sáhnout do tlamy. Samozřejmě jsme si poté výstavu vyzkoušeli nanečisto. No, ty dvě minuty slávy budou na výstavě jistě výživné. Máte Lapinku a rádi byste chtěli zjistit, zda právě ta Vaše je úplně "normální" jako všechny ostatní? Chcete se dozvědět informace a
zkušenosti ohledně tohoto plemene? Tak Vám vřele doporučujeme účast na takovémto kempu.
Na závěr bychom chtěli velmi poděkovat pořadatelce Jitce, jednak za pozvání, ale zejména za přijetí do lapinčí rodiny. Za její cenné rady a zajištění ubytování v kempu. Heleně za rozšíření obzorů, čeho všeho jsou ty naše lapiny schopné. V poslední řadě všem, co přispěli zkušenostmi a svými historkami ze soužití s lapinou. Prostě díky za to, že jste.



Helena Vidovičová
Jako každý rok i letos v létě proběhl sraz lapinkoir a jejich lidí, organizovala ho Jitka Bastl Hořáková. Výchozím bodem byl kemp ve Mšeně a sraz probíhal po celý víkend, my jsme se ale účastnili jen sobotního denního programu.
Celkem působivé bylo už vypuštění krakenů na počátku vycházkové trasy Mšeno - Pokličky a zpět. Banda uštěkaných chlupáčů zaplavila cestu, louku, přilehlá křoví i bahnité louže, dělala spoustu hluku a užívala si spoustu legrace. Pro mě, jak jsem zvyklá neustále přesně vědět, kde ti mí dva holomci jsou, bylo tohle proplétání chlupů, tlam a ocásků opravdu náročné, ale dobře mi tak. Psi se přelévali sem tam, lidé se dobře bavili, ve skupinkách se fotili. Potom se původní skupina trochu roztrhala a každý svým tempem se vydal k Pokličkám. Cestou byl čas na povídání a kochání skalami, u Pokliček další fotky s malebným pozadím a zpátky směr Mšeno.
Psiska bez velkého žebrání zaujala místa u stolů restaurace na náměstí a lidi - jak jinak - povídali o psech, o psech a zase o psech, taky o nových štěňátkách, která se právě narodila, a o těch, co se narodit mají, a o tom, kdo zlobí a kdo chodí na cvičák a kdo se věnuje jakým sportům (záchranatina mě moc zaujala, příště se musím vyptat víc).
Když už jsme byli úplně nacpaní, přesunuli jsme se do kempu, kde jsme snědli nějaké ty psy (totiž sušenky ve tvaru psů), dostali krásné kokardy za účast a já jsem všem, kdo včas neutekli, cpala do hlavy hromadu informací o tažných sportech, trénincích, výběru vybavení a o tom, jak začít, aby člověk neublížil psovi ani sobě. Domů jsme se my i psi vrátili příjemně unavení a plní dojmů a už se těšíme na další podobnou příležitost.



Fotodokumentace Petr Tahal a Martin Bastl.
odkaz na obsáhlou galerii:
https://photos.google.com/share/AF1QipNW4NUZDV7TYquMZu4AEVNlCMrrZM4TN2EX2mtPmNCMSAEkotJ9MW600LEsC2XTcw?key=d3NpOUV2d1FQbW1wQWRQVVBMOWV0cldveUFzbFZR

Máslové lapiní sušenky napekl Martin Bastl.
       

Medaile a plakátky vytvořila Barbora Mašková
       

Kokardy na památku ušila Jitka Bastl Hořáková
 

 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky